Obsah stránky
Historie
Založení
Už před založením sboru občané vesnice Radinovy několikrát přemýšleli o jeho ustanovení. V roce 1911 se obecní zastupitelstvo usneslo, že sbor založí. Mělo se tak stát v témže roce, ale pro nedostatek iniciativy, z myšlenky sešlo. Později však tato myšlenka znovu ožila a sbor byl založen 20. dubna 1928. U zrodu stáli František Kalista z Radinov a František Klíma, který měl trvalé bydliště v Klatovech. Požádán byl také známý hasičský pracovník Zeman, aby v Radinovech promluvil o významu založení sboru. Ve své řeči pak požádal občany obce, aby se přihlásili za členy sboru.
Přihlásilo se jich tehdy 15 činných a 1 přispívajících. Prvními členy, kteří byli při založení sboru, byli Josef Cihlář (velitel), František Kalista (podvelitel), Matěj Edl, Václav Kocum, Josef Mazanec, Alois Mazanec, Jakub Smolík, Josef Toman, Rudolf Kocum, Emanuel Kocum, Josef Smáha, Ludvík Bureš, Jan Toman, Jan Rubáš a František Kalista. Zvolen byl prozatímní tříčlenný výbor (rolník František Kalista, řídící učitel Jan Škopek, obchodník Válcav Kocum), který učinil kroky k založení sboru, který pak spadal do župy Klatovské s pořadovým číslem 5.
Na první schůzi, která se konala 9. května 1928, byl zvolen nový výbor. 21. května byla projednána koupě stříkačky. Bylo ustanoveno, že s velikou obětí, avšak k efektivitě sboru se koupí stroj motorový. Byl zakoupen od pražské firmy a stál 36000 Kč. Stroj měl být dodán do 15. července s veškerým příslušenstvím, dále s 200 m hadic a dvěma hákovými žebříky. Bohužel 14. července byl z Prahy zaslán dopis, že se stroj při přepravě na nádraží rozbil. Firma se zavázala, že stroj dodá co nejdříve. Dovezen pak byl 28. července za přítomnosti Ing. Iberta. Ihned byl vyzkoušen a zkouška dopadla nad očekávání dobře. Dvěma proudy byla chrlena voda až na vzdálenost 100 m. Následující den uspořádali hasiči slavnost, na které jim byl stroj slavnostně předán. Na přání hasičů a občanů Radinov byla stříkačka 9. září posvěcena vysocedůstojným pánem Emanuelem Červeným z Běšin. Kmotry se stali Magdalena a Josef Burešovi, výměnkáři z čp. 11, kteří darovali hasičskému sboru 1500 Kč. Ke svěcení došlo na radinovské návsi. Na počest stříkačky šel obcí i průvod. Vysocedůstojný pán pronesl na návsi řeč o významu hasičů. První valná hromada sboru se konala 10. března 1929. Byly na ní projednány zprávy činovníků, zakoupení vozu, služební řád, placení příspěvků a nácviky. Schůzi zahájil svým proslovem starosta sboru František Kalista.
První požár
Členové hasičského sboru pilně cvičili pro případ, že by někdo potřeboval jejich pomoc. To se stalo 2. července 1930, kdy v Běšinech probíhaly pouťové slavnosti. Onoho osudného dne bylo velmi velké horko. Všichni očekávali, kdy přijde bouřka, Kolem 21 hodiny se ozvaly mohutné rány. Obloha potemněla a byla osvětlována pouze jasnými blesky, které se honily po obloze. Zanedlouho se spustil i prudký déšť. Někteří z radinovských hasičů byli na slavnosti v běšinském hostinci, kde se také dozvěděli, že v Kněžicích hoří. I přes prudký déšť se vydali na cestu. Z Rodinov je do Kněžic dobře vidět a právě proto si také ohně všiml Jan Rubáš. Sbor vyrazil a byl na místě přibližně za 15 minut. Jeho členové začali ihned čerpat vodu ze studny, ale voda se z ní velmi rychle vyčerpala. Sbor se pak přesunul k další studni, která byla poslední, a žádný jiný zdroj vody zde už nebyl. Hájila se hlavně stodola nejbližšího souseda pana Nového. Blesk zapálil stodolu u Tesařů, která byla v té době plná čerstvého sena. Její došková střecha byla okamžitě celá v plamenech. Oheň byl zcela uhašen až kolem 23 hodiny. Byl stanoven čtyřčlenný sbor, který zůstal se strojem až do rána na hlídce pro případ, že by nějaká zapadlá jiskra znovu vzplála. Druhý den po návratu hasičské stříkačky byla provedena její údržba. Usušily se hadice a ostatní věci. Večer se všichni sešli v místním hostinci u pana Tomana, kde byl projednán zásah. Jako poděkování za pomoc Kněžicím dostal radinovský sbor od tamních obyvatel odměnu 200 Kč.
SDH Radinovy
1931-1960
11. dubna 1931 pomáhal sbor likvidovat požár v Kozí. 7. června se hrál divadelní představení, po kterém se konala tančení zábava.
30. srpna 1932 se sbor účastnil likvidace požáru opět v Kozí.
11. července 1933 radinovští hasiči zasahovali při požáru v Běšinech. Dále pak 6. prosince hasiči likvidovali požár v Hubenově. Tento výjezd byl poprvé od založení sboru proveden bez stříkačky. V kronice o záznamu požáru byla tato skutečnost odůvodněna úsměvnou větou: „…poněvadž tam není žádná voda.“ Bohužel v kronice už nebylo zaznamenáno, jak hasiči bez vody požár zdolali.
Další požár je zaznamenán až 30. května 1935 v Radinovech u Josefa Havlíčka. Velkou zkouškou hasičského sboru byl požár 6. února 1936, kdy choromyslný syn pana Malého, který už nežil, zapálil vlastní dům a v něm chtěl upálit svoji nevlastní matku, kterou nejdříve chtěl usmrtit sekerou. Naštěstí vdova útok přežila a včas utekla. Chalupa byla zatím v plamenech, a tak se svolávali místní hasiči. Po příjezdu stříkačky bohužel vznikl defekt, a tak se k hašení muselo použít hydrantů. Při požáru
pomáhali hasiči z Kozí. Oheň se podařilo dostat pod kontrolu až ve 23 hodin. Zničeny byly stoje, které stály ve stodole. Majetek byl naštěstí pojištěn. Následně byla vyšetřena příčina požáru a dále pak upozorněna četnická stanice, která choromyslného muže druhý den zadržela v Malechově. Jeho čin tehdy otřásl celou obcí. 13. června 1936 se radinovský sbor účastnil hašení požáru v Kozí a 21. září v Malé Vísce u Taušera.
Po roce 1936 přišlo klidné období. Další požár, při kterém zasahovali radinovští hasiči, byl až 24. července 1938 v Čachrově, kde sbor pomáhal hasit místní stodolu. 20. září sbor zasahoval při požáru ve Vrhavči.
V letech 1953 – 1954 byly dva požáry v Běšinech. Prvního požáru se sbor zúčastnil, ale nezasahoval.
K druhému, který byl malý, Radinovští nevyjížděli.
9. – 10. července 1954 zasáhla Radinovy rozsáhlá povodeň, při které byl stržen most. Následně hasiči pomáhali odčerpávat vodu ze zasažených domů, které stály v oblasti rozvodněného Drnového potoka. Nejvíce byli zasaženi pan Kolář z Neznašov a pánové Paveza a Mundl v Dubovém mlýně.
Až v srpnu 1959 je zaznamenán další zásah v „Borku“, který spadá do katastru Běšin. Byla zde hašena doutnající rašelina, od které hrozil požár lesa. V říjnu sbor zasahoval při požáru lesa u nemilkovského nádraží. Rodinovští tehdy zajišťovali přísun vody k požáru.
1960 – 2008
26. září 1962 se požární sbor Radinovy, Neznašovy, Běšiny, Kozí, Vrhaveč a Malá Víska zúčastnili hašení stohu slámy v Neznašovech. Po likvidaci požáru se na místě držela pohotovost ještě deset dní.
27. srpna 1967 se sbor zúčastnil hašení požáru stodoly Josefa Tauše v Malé Vísce. Bohužel nebyla podána včasná informace o požáru a tak stříkačka nebyla ani nastartována, ačkoliv sbor byl na místě. Hasiči přijeli až v době, kdy byl oheň pod kontrolou. Sbor zde pak zůstal jen pro případ možných komplikací.
V roce 1970 se sbor zúčastnil budování vodní nádrže na návsi v Radinovech.
Další požár, který zasáhl Neznašovy, byl ve stavení U Hroníků (u Pacurů). Radinovští zde také zasahovali. Do plamenů se dostala stodola. Požár není nikde zaznamenán a místní si také nejsou jisti rokem. Pravděpodobně to bylo v roce 1973.
6. července 1974 byl uspořádán večírek na oslavu dokončení nové hasičské zbrojnice radinovských hasičů.
V roce 1975 se členové sboru podíleli několika hodinami brigády na výstavbě Mateřské školy ve Vrhavči.
V létě 1986 zasáhly Radinovy i okolní obce rozsáhlé záplavy. Na odstranění škod se v obci podílel také
hasičský sbor. V tomto roce se sbor zúčastnil ještě likvidace požáru v Kněžicích.
7. května 1993 zasahovali radinovští hasiči při požáru skládky v Neznašovech. Podle vyšetřování byl požár založen úmyslně.
Další rozsáhlejší požár byl v osadě Černé Krávy. Jednalo se o seník místního zemědělského družstva, kde radinovští hasiči také zasahovali. Rok požáru není v obecní ani hasičské kronice zaznamenán. Jedná se o druhou polovinu devadesátých let minulého století.
Samozřejmě činností sboru v období od jeho založení až do současnosti není jen hašení požárů. Členové sboru se zúčastnili a účastní schůzí, školení, různých slavností v okolních obcích, pořádají hasičský letní bál a dále pak také povinnosti nepříjemné, jako jsou například pohřby. Své místo si našly i cvičné poplachy a jiná cvičení se stříkačkou i bez ní.
Zdroj: Toulky Minulostí krajinou pod vrchem Úliště svazek č. 23
Už před založením sboru občané vesnice Radinovy několikrát přemýšleli o jeho ustanovení. V roce 1911 se obecní zastupitelstvo usneslo, že sbor založí. Mělo se tak stát v témže roce, ale pro nedostatek iniciativy, z myšlenky sešlo. Později však tato myšlenka znovu ožila a sbor byl založen 20. dubna 1928. U zrodu stáli František Kalista z Radinov a František Klíma, který měl trvalé bydliště v Klatovech. Požádán byl také známý hasičský pracovník Zeman, aby v Radinovech promluvil o významu založení sboru. Ve své řeči pak požádal občany obce, aby se přihlásili za členy sboru.
Přihlásilo se jich tehdy 15 činných a 1 přispívajících. Prvními členy, kteří byli při založení sboru, byli Josef Cihlář (velitel), František Kalista (podvelitel), Matěj Edl, Václav Kocum, Josef Mazanec, Alois Mazanec, Jakub Smolík, Josef Toman, Rudolf Kocum, Emanuel Kocum, Josef Smáha, Ludvík Bureš, Jan Toman, Jan Rubáš a František Kalista. Zvolen byl prozatímní tříčlenný výbor (rolník František Kalista, řídící učitel Jan Škopek, obchodník Válcav Kocum), který učinil kroky k založení sboru, který pak spadal do župy Klatovské s pořadovým číslem 5.
Na první schůzi, která se konala 9. května 1928, byl zvolen nový výbor. 21. května byla projednána koupě stříkačky. Bylo ustanoveno, že s velikou obětí, avšak k efektivitě sboru se koupí stroj motorový. Byl zakoupen od pražské firmy a stál 36000 Kč. Stroj měl být dodán do 15. července s veškerým příslušenstvím, dále s 200 m hadic a dvěma hákovými žebříky. Bohužel 14. července byl z Prahy zaslán dopis, že se stroj při přepravě na nádraží rozbil. Firma se zavázala, že stroj dodá co nejdříve. Dovezen pak byl 28. července za přítomnosti Ing. Iberta. Ihned byl vyzkoušen a zkouška dopadla nad očekávání dobře. Dvěma proudy byla chrlena voda až na vzdálenost 100 m. Následující den uspořádali hasiči slavnost, na které jim byl stroj slavnostně předán. Na přání hasičů a občanů Radinov byla stříkačka 9. září posvěcena vysocedůstojným pánem Emanuelem Červeným z Běšin. Kmotry se stali Magdalena a Josef Burešovi, výměnkáři z čp. 11, kteří darovali hasičskému sboru 1500 Kč. Ke svěcení došlo na radinovské návsi. Na počest stříkačky šel obcí i průvod. Vysocedůstojný pán pronesl na návsi řeč o významu hasičů. První valná hromada sboru se konala 10. března 1929. Byly na ní projednány zprávy činovníků, zakoupení vozu, služební řád, placení příspěvků a nácviky. Schůzi zahájil svým proslovem starosta sboru František Kalista.
První požár
Členové hasičského sboru pilně cvičili pro případ, že by někdo potřeboval jejich pomoc. To se stalo 2. července 1930, kdy v Běšinech probíhaly pouťové slavnosti. Onoho osudného dne bylo velmi velké horko. Všichni očekávali, kdy přijde bouřka, Kolem 21 hodiny se ozvaly mohutné rány. Obloha potemněla a byla osvětlována pouze jasnými blesky, které se honily po obloze. Zanedlouho se spustil i prudký déšť. Někteří z radinovských hasičů byli na slavnosti v běšinském hostinci, kde se také dozvěděli, že v Kněžicích hoří. I přes prudký déšť se vydali na cestu. Z Rodinov je do Kněžic dobře vidět a právě proto si také ohně všiml Jan Rubáš. Sbor vyrazil a byl na místě přibližně za 15 minut. Jeho členové začali ihned čerpat vodu ze studny, ale voda se z ní velmi rychle vyčerpala. Sbor se pak přesunul k další studni, která byla poslední, a žádný jiný zdroj vody zde už nebyl. Hájila se hlavně stodola nejbližšího souseda pana Nového. Blesk zapálil stodolu u Tesařů, která byla v té době plná čerstvého sena. Její došková střecha byla okamžitě celá v plamenech. Oheň byl zcela uhašen až kolem 23 hodiny. Byl stanoven čtyřčlenný sbor, který zůstal se strojem až do rána na hlídce pro případ, že by nějaká zapadlá jiskra znovu vzplála. Druhý den po návratu hasičské stříkačky byla provedena její údržba. Usušily se hadice a ostatní věci. Večer se všichni sešli v místním hostinci u pana Tomana, kde byl projednán zásah. Jako poděkování za pomoc Kněžicím dostal radinovský sbor od tamních obyvatel odměnu 200 Kč.
SDH Radinovy
1931-1960
11. dubna 1931 pomáhal sbor likvidovat požár v Kozí. 7. června se hrál divadelní představení, po kterém se konala tančení zábava.
30. srpna 1932 se sbor účastnil likvidace požáru opět v Kozí.
11. července 1933 radinovští hasiči zasahovali při požáru v Běšinech. Dále pak 6. prosince hasiči likvidovali požár v Hubenově. Tento výjezd byl poprvé od založení sboru proveden bez stříkačky. V kronice o záznamu požáru byla tato skutečnost odůvodněna úsměvnou větou: „…poněvadž tam není žádná voda.“ Bohužel v kronice už nebylo zaznamenáno, jak hasiči bez vody požár zdolali.
Další požár je zaznamenán až 30. května 1935 v Radinovech u Josefa Havlíčka. Velkou zkouškou hasičského sboru byl požár 6. února 1936, kdy choromyslný syn pana Malého, který už nežil, zapálil vlastní dům a v něm chtěl upálit svoji nevlastní matku, kterou nejdříve chtěl usmrtit sekerou. Naštěstí vdova útok přežila a včas utekla. Chalupa byla zatím v plamenech, a tak se svolávali místní hasiči. Po příjezdu stříkačky bohužel vznikl defekt, a tak se k hašení muselo použít hydrantů. Při požáru
pomáhali hasiči z Kozí. Oheň se podařilo dostat pod kontrolu až ve 23 hodin. Zničeny byly stoje, které stály ve stodole. Majetek byl naštěstí pojištěn. Následně byla vyšetřena příčina požáru a dále pak upozorněna četnická stanice, která choromyslného muže druhý den zadržela v Malechově. Jeho čin tehdy otřásl celou obcí. 13. června 1936 se radinovský sbor účastnil hašení požáru v Kozí a 21. září v Malé Vísce u Taušera.
Po roce 1936 přišlo klidné období. Další požár, při kterém zasahovali radinovští hasiči, byl až 24. července 1938 v Čachrově, kde sbor pomáhal hasit místní stodolu. 20. září sbor zasahoval při požáru ve Vrhavči.
V letech 1953 – 1954 byly dva požáry v Běšinech. Prvního požáru se sbor zúčastnil, ale nezasahoval.
K druhému, který byl malý, Radinovští nevyjížděli.
9. – 10. července 1954 zasáhla Radinovy rozsáhlá povodeň, při které byl stržen most. Následně hasiči pomáhali odčerpávat vodu ze zasažených domů, které stály v oblasti rozvodněného Drnového potoka. Nejvíce byli zasaženi pan Kolář z Neznašov a pánové Paveza a Mundl v Dubovém mlýně.
Až v srpnu 1959 je zaznamenán další zásah v „Borku“, který spadá do katastru Běšin. Byla zde hašena doutnající rašelina, od které hrozil požár lesa. V říjnu sbor zasahoval při požáru lesa u nemilkovského nádraží. Rodinovští tehdy zajišťovali přísun vody k požáru.
1960 – 2008
26. září 1962 se požární sbor Radinovy, Neznašovy, Běšiny, Kozí, Vrhaveč a Malá Víska zúčastnili hašení stohu slámy v Neznašovech. Po likvidaci požáru se na místě držela pohotovost ještě deset dní.
27. srpna 1967 se sbor zúčastnil hašení požáru stodoly Josefa Tauše v Malé Vísce. Bohužel nebyla podána včasná informace o požáru a tak stříkačka nebyla ani nastartována, ačkoliv sbor byl na místě. Hasiči přijeli až v době, kdy byl oheň pod kontrolou. Sbor zde pak zůstal jen pro případ možných komplikací.
V roce 1970 se sbor zúčastnil budování vodní nádrže na návsi v Radinovech.
Další požár, který zasáhl Neznašovy, byl ve stavení U Hroníků (u Pacurů). Radinovští zde také zasahovali. Do plamenů se dostala stodola. Požár není nikde zaznamenán a místní si také nejsou jisti rokem. Pravděpodobně to bylo v roce 1973.
6. července 1974 byl uspořádán večírek na oslavu dokončení nové hasičské zbrojnice radinovských hasičů.
V roce 1975 se členové sboru podíleli několika hodinami brigády na výstavbě Mateřské školy ve Vrhavči.
V létě 1986 zasáhly Radinovy i okolní obce rozsáhlé záplavy. Na odstranění škod se v obci podílel také
hasičský sbor. V tomto roce se sbor zúčastnil ještě likvidace požáru v Kněžicích.
7. května 1993 zasahovali radinovští hasiči při požáru skládky v Neznašovech. Podle vyšetřování byl požár založen úmyslně.
Další rozsáhlejší požár byl v osadě Černé Krávy. Jednalo se o seník místního zemědělského družstva, kde radinovští hasiči také zasahovali. Rok požáru není v obecní ani hasičské kronice zaznamenán. Jedná se o druhou polovinu devadesátých let minulého století.
Samozřejmě činností sboru v období od jeho založení až do současnosti není jen hašení požárů. Členové sboru se zúčastnili a účastní schůzí, školení, různých slavností v okolních obcích, pořádají hasičský letní bál a dále pak také povinnosti nepříjemné, jako jsou například pohřby. Své místo si našly i cvičné poplachy a jiná cvičení se stříkačkou i bez ní.
Zdroj: Toulky Minulostí krajinou pod vrchem Úliště svazek č. 23